|
Obecná pravidla Famfrpálu
- Přestože výše, do níž smí hráč v průběhu utkání vzlétnout, není nijak omezena, je zakázáno, aby vybočil mimo čáry vymezující obvod hřiště. V případě, že někdo z hráčů vylétne do autu, musí jeho tým odevzdat Camrál soupeřícímu mužstvu.
- Do brankoviště smí jen střelec, který nese Camrál. V žádném případě nesmí prostory narušit jiný hráč, vyjma brankáře.
- Kapitán mužstva si může pomocí sjednaného signálu od rozhodčího vyžádat “oddechový čas”. To je jediný okamžik, kdy se hráči smějí v průběhu utkání dotknout nohama země. Oddechový čas lze prodloužit až na dvě hodiny v případě, že dosavadní průběh hry už trval více než dvanáct hodin. Jestliže se po těchto dvou hodinách mužstvo nevrátí na hřiště, je diskvalifikováno.
- Rozhodčí může proti některému z mužstev nařídit trestné střílení. Střelec, který trestné střílení provádí, letí z centrálního kruhu k brankovišti. Všichni ostatní hráči s výjimkou protivníkova brankáře jsou povinni se během trestného střílení držet stranou.
- Camrál je povoleno vytrhnout ze sevření jiného hráče, za žádných okolností však není povoleno, aby hráč chytal protihráče za jakoukoli část těla.
- V případě zranění není povoleno, aby byl zraněný hráč nahrazen jiným. Mužstvo je povinno pokračovat ve hře bez zraněného hráče.
- Hráčům je povoleno vzít si s sebou na hřiště hůlky, těchto hůlek však za žádných okolností nesmí být použito proti členům soupeřícího mužstva, koštěti kteréhokoli člena soupeřícího mužstva, proti rozhodčímu či kterémukoli z míčů a diváků. (Právo nosit u sebe hůlku za všech okolností bylo vyhlášeno Mezinárodním sdružením kouzelníků roku 1692, tedy na vrcholu mudlovské persekuce, kdy se kouzelníci chystali přejít do ilegality.)
- Famfrpálové utkání končí teprve tehdy, když je chycena Zlatonka nebo když se na tom dohodnou kapitáni obou mužstev.
Pravidla hraní Famfrpálu na chatu
- Opravdu základním pravidlem je velká soustředěnost ve hře - na chatu. Najít si opravdu čas na hraní a nedělat u toho dalších deset věcí. Nebo v půlce hry odejít. Nemyslitelné.
- Hra je ve formě nedokončeného stavu, kdy se dá reagovat vypravěčem. To znamená třeba *natáhne se pro míč*, *odpálí potlouk*, *rukou se pokusí zachytit zlatonku*, *snaží se blokovat ránu* a podobné. Nehrajeme si sami na vypravěče.
- Zaručeně platí, že co je dřív, to se počítá. Může se stát, že se odešlou dva nebo tři příspěvky na stejnou reakci. Ale je to pak dost nepřehledné, když se tam ten druhý odvolává, že to a to neplatí. A nikdo vlastně teda neví, s čím počítat. Takže kdyby se toto stalo, platí to první a druhý už se neopravuje a hraje se dál.
- Důležité si je také uvědomit, jak je na tom s famfrpálem vaše postava. Hraje ho od malička, trénuje ho, je v týmu nebo má vrozený talent. Jak je stará a jaké má možnosti. Nepodceňujte schopnosti své postavy a nehrajte si na supermany.
- S časem také souvisí věčný problém RPG. Všechno trvá desetkrát pomaleji. Jedna reakce je pětiminutová. A tak se stává, že místo osmiset metrů letíme až někam do Afriky. Zkuste si představit opravdu velikost hřiště a vžít se do vzdáleností. Reagovat rychle a úsporně.
Hřiště
Na hřiště elipsovitého tvaru (55 metrů x 152 metrů) se dá pěšky přijít pouze po úzké cestičce ze severu a to skrz bránu, která je během dne otevřena prakticky neustále. Mohlo by být trochu zarážející, že se brána nenachází na jižní straně hřiště, tedy blíž k hradu. Při stavbě se ale pravděpodobně myslelo, že čím delší procházku si sportovci udělají, tím lépe. Do hradu je to i tak minimálně dvacet minut chůze. Studenti, kteří vlastní košťata, mají výhodu možné zkratky a to v podobě přeletu nad masivním dřevěným opevněním tribun, po kterém se po návštěvě některého ze schodišť dá volně procházet. Na bráně se mimo jiné nachází výhružně působící cedule, varující všechny neohlášené účastníky před případným vyhazovem.
Po vstupu na hřiště má člověk po pravici první ze čtyř schodišť a po ruce levé kůlnu na košťata, která ukrývá mnohá tajemství zdejších kapitánů. Dveře kůlny zdobí různé dokumenty a vandalské nákresky. Jsou zde i dvě fotky, z nichž na jedné můžete nalézt pohyblivý výjev nebelvírského týmu zasazený do zlatého rámečku, v jehož rohu je zapsán rok 2092/2093, a menší fotografii týmu zmijozelské koleje z roku 2097, jak hlásá číslo uvedené na rubu. Pokud nevlastníte kapitánské klíče, do kůlny se nedostanete ani za pomoci kouzel.
Hlavním mezníkem hřiště jsou bezpochyby tribuny. Těch je dohromady šestero a na každou je přístup umožněn dřevěným schodištěm. Na severu nalezneme profesorskou tribunu, severozápadně zmijozelskou, jihozápadě havraspárskou, na jihovýchodě nebelvírskou, na severovýchodě mrzimorskou a jižní tribuny nad šatnami jsou určené hostům. Hřiště je elipsovitého tvaru, ohraničené bílými čarami. Na okrajích se nachází dvě oblasti brankoviště, vymezené světlým pískem. Zde na obou stranách najdeme klasicky tři velké obruče. Levá se nachází úplně nejníže, prostřední nejvýše a pravá uprostřed mezi nimi. Přestože je travnatá plocha hřiště oddělena od dřevěného ohraničení přibližně metr a půl dlouhou mezerou, která je hluboká přibližně dva metry a dá se zde tedy volně létat, ke schodům a bráně vedou dřevěná mola.
Podoba hřiště se mění na základě počasí a převládajícího období. Na podzim se po pečlivě udržovaném trávníku prohánějí zatoulané listy, po bouřkových obdobích je zase prostor zbrázděný blátivými loužemi. V zimě se míče rády schovávají pod závěje a na jaře zase chladný vítr prohání letcům proutí. Nahoře na tribunách je však větrno v jakémkoliv ročním období.
Přes zimní měsíce bývá hřiště osvětlené kouzelným světlem, které prosvětluje nejen travnatou plochu, ale také tribuny a vysoké věže.
Tribuny jsou zahaleny do svých kolejních hávů a vzdušný prostor chráněný kouzly je plný laviček v barvě dané koleje. Součástí každé tribuny jsou navíc dvě vysoké věže. Uvnitř těch je omezený počet lepších míst; polstrované židličky a zabudované dalekohledy, vždy chráněné před povětrnostními podmínkami. Co se týká tribun pro profesory a hosty, tam je pohodlí věží o to znatelnější. K sezení jsou zde křesla a menší gauče, stolky pro případné občerstvení, na stěnách speciální lampy, které pomáhají udržovat příjemnou teplotu a stejně jako u studentských lóží, i tady najde návštěvník sérií připevněných dalekohledů. Do těchto věží se bez klíče nedostanete.
Šatny jsou další důležitý prostor, do kterého mají přístup všichni obyvatelé hradu a především hráči famfrpálových týmů bez rozdílu koleje. Jsou odděleny na dva sektory pro dámy a pro pány, vstup opačnému pohlaví než je na dveřích je přísně zakázán! Uvnitř se nachází skříňky a vstup k toaletám a, po vystoupání nízkého schodiště, i k vyvýšeným sprchám. Na dvířka skříněk je možné přištítkovat své jméno a uchovávat zde dresy. Šatny se nachází naproti prostorám tělocvičny a pokud projdete chodbou dál, míjíte nejen ta nejkrásnější díla bradavických umělců rozvěšená po stěnách, ale dostanete se i k malým místnostem kolejí, které patří kapitánům, a kde se nezřídka kdy řeší sestavy a plány hry. Pro tyto účely je zde křídová tabule, stůl a několik židlí. I tyto prostory jsou zamčené a vstupy především týmů cizí koleje se přísně trestají. Šatny jsou sice bez oken, ale zato osvětlené kouzelnými světly.
|
|