| ||||||
|
Britská škola čar a kouzel, slavné Bradavice, překvapila svět novinkou, která by mohla zamíchat kartami na aktuální sportovní scéně.
Během celých letních prázdniny probíhaly výstavby prostor tamějšího famfrpálového hřiště, konkrétně šaten, kde vznikla úchvatná kouzelnická tělocvična! Jedná se o vzdušné prostory se zrcadlovými stěnami a dvojicí místností stavěných ku potřebám různých vrstev sportu a procvičování. Celá místnost je vyvedena do podobenství zmenšeného hřiště, k dispozici je dětem horolezecká stěna i jedinečné přístroje. Co ještě dozajista stojí za zmínku, je neustálý dozor, čímž Bradavice, jinak známé zejména neotřelou výchovou našich ratolestí, příjemně překvapily. Jedná se o obrazy speciálně malované pro tuto práci, s nimiž pomohla nemocnice Svatého Munga. Bradavice se každoročně pyšní absolventy, kteří se následně zapisují do vědomí občanů na utkáních nejznámějšího kouzelnického sportu. Není divu, že se snaží ještě podpořit tuto stránku studia. Vždyť si každý při slově famfrpál představí mladou slečnu Brooks, donedávna jednu z nejlepších hráčů světa, kterou vychovalo právě skotské školní hřiště. Jsme si jisti, že se škola magie nyní dostane do ještě hlubšího podvědomí, neb právě učinila krok dopředu, jaký jsme na jejich půdě neznamenali dobrého půl století. Akce probíhala v tajnosti a odhalení bylo v kruhu studentů a profesorů. Ředitel Wolfgang Magnussen navíc nastínil možnost obnovy tělesné výchovy, což je skutečností minimálně překvapivou. Pomocí obrazného spojení sil desítky dětí kouzlem Periculo zničily zákaz vstupu, načež bylo čtveřici kapitánů předáno pomyslné žezlo – klíče. Následně proběhla prohlídka, u které Denní věštec samozřejmě nemohl chybět, a nyní vám, milí čtenáři, přinášíme mimo tuto novinku ještě jedinečné rozhovory s vybranými přítomnými. Při úvodním proslovu navíc zaznělo jméno jedné z kapitánů, slečny Prise, která při zahájení stála po boku profesorského sboru. Vyhledala jsem ji tedy a položila jí pár otázek. Profesorka Tayltrott vás označila jako hlavní hybatelku celé věci z řad studentů. Mohu se zeptat, jak ten nápad vznikl? Úplně jednoduše. V momentě, co jsem dostala pásku, mi docvaklo, jak je těžký bránit ty nejmenší před úplným hozením do vody, že je potřeba nějaký zázemí a tak jsem napsala řediteli, sedli jsme si nad kafčo, probrali to a bylo to. Hlavní tahoun byla skutečnost, že jsem získala na sázkách nějaký galeony a ty jsem do toho vrazila, takže… Takže v tom jsou vaše osobní peníze? A to vás nemrzí, že je dáváte takto všanc pro všechny? Nemohla to celé třeba sponzorovat škola? Absolutně vůbec, proč by mělo? V podstatě jsou to jejich peníze, když to vemu kolem a kolem. Hlavně tu dík tomu budu napořád. Chápete, jsem tu poslední rok a neodpustila bych si, kdybych se o takovej nápad nepodělila. Ono to bylo třeba... kvůli tomuhle, kvůli nim. Páč aby se sny mohly plnit, je třeba jim trochu pomoct. Pěkné, to je od vás velice milé. A co bude dál? Když už jste v tom posledním ročníku? Famfrpál. Budu stát na stejných prknech, co tohle léto Brooksová. Nebo Cameron Kydd. To jméno si zapamatujte, udělá díru do světa. Patrně to přenechám na kolegovi Mooreovi, který se sem dnes nemohl dostavit, ale moc vám děkuji! A držím vám palce. Dalším z tázaných byl pan Carwin, dle všeho další z kapitánů. Všimla jsem si, že jste dostal klíče. Co na to říkáte, že jste dostali vlastní tělocvičnu? No, stále som trochu prekvapený, bolo to predsa len prekvapenie. Vôbec sme nevedeli, že sa niečo takéto chystá. Avšak je to skvelé! Určite to zdvihne úroveň školy, čo sa športu týka. Myslím, že rozhodne si tu ľudia budú podávať kľučky. Takže myslíte, že se třeba i více bradavických studentů prosadí v Britské famfrpálové lize? Hmm, tak to záleží aj od toho, koľkí majú také ambície. Ale myslím, že aj toto miesto, pomôže aby sa v najbližších rokoch počet absolventov v najvyššej lige prudko zvýšil. A vy sám máte takové ambice? Uvidím. Je to jedna z možností a bradavická telocvičňa bude nie len pre mňa, ale aj pre ostatných, v tomto veľkým prínosom. Výborně, děkuji vám! Slečny Dorlee jsem se naopak tázala coby viditelně mladších z řad studenstva, kteří pár chvil po ukončení oficiální části již zkoušeli svoje síly. Ostatně nebylo to překvapením, mnoho dětí ku slavnosti sáhlo stejně jako mladá dáma, po sportovním dresu. Koukám, že už jste začala... máte ráda pohyb? Jistě, tak nějak jím žiju. Oh, jste součástí školního týmu? No zatím jen náhradník. Máme totiž úžasnou chytačku, ta už je na postu dost dlouho, chystá se někam profesionálně, mám pocit. Je takovým mým vzorem. Ale příští rok bohužel odchází, tak teda alespoň doufám, že se dostanu do hlavní sestavy. Ach tak. A co říkáte na nový prostor pro trénink? Přišlo vám také, že máte málo pohybu, jak si prý stěžovali někteří vaši spolužáci? Ehm, asi jsem byla jedna z nich. Ne že by nebyla možnost pohybu na pozemcích a tak, ale tréninky se snažím zaměřovat všestranně a tohle bude super na to zkusit si i jiné věci, přecejen dobrý famfrpálový hráč musí být schopen zvládat všechno možné, aby ho pak protihráč neměl jak překvapit. Navíc s tímhle mě už ani nemůže přepadnout nálada stylu, dneska prší co kdybych jeden z mých tréninků dnes vynechala? Prostě paráda. Je moc dobře, že si uvědomujete, že famfrpál není jen o létání na koštěti. A jak jste si stěžovala, když říkáte, že jste byla jednou z nich, slečno? No to nebyla přímo stížnost, ale v nějakém úkolu se na konci ptali jaký předmět by se nám ještě líbil a tam jsem psala že nějaký obecný tělocvik by byl určitě super a tak. Takže úkol, kde se vás ptají na to, co vás chybí, aha. Věříte, že studenti se o tělocvičnu budou starat? No to doufám, přece nejsme barbaři. Je pravda, že nevím, jak moc se sem zvládnem dostat, když ji budou zamykat, ale chápu proč. Ale myslím si že po pár týdnech tu už budou chodit jen lidi, co chcou opravdu cvičit a nevidím důvod, proč by se nestarali a nebo nepřiložili ruku k dílu, když by bylo potřeba něco tady spravit nebo tak. To jste řekla moc hezky a velmi Bradavicím přeji, aby to tak fungovalo. A dokonce tomu věřím, že to tak fungovat bude. A je něco dalšího, co byste třeba do dalších let ocenila? Ocenila... Jakože ve sportu nebo obecně v Bradavicích? V Bradavicích. Když vyslechli stížnosti na tělocvik a zařídili tělocvičnu, je něco dalšího, kde má vedení co zlepšovat? Popravdě mám Bradavice opravdu ráda, takže mě momentálně nenapadá, co by bylo potřeba zlepšovat, možná je to jen to opojení z dnešního překvapení. Ale myslím, že v tuto chvíli jsou Bradavice pro mne prakticky dokonalé. To sdílíme stejný názor. Mockrát vám děkuji za rozhovor. Posledním tázaným studentem byl pan Bunny, který stejně jako ostatní sportovní nadšenci ocenil tělocvičnu automatickým zapojením se do připravených aktivit. Patříte ke studentům, kteří mají rádi sport, jak vidím. Patříte i do týmu? Samozřejmě. Jsem střelec! Famfrpál hraju už... Už... Vod mala prostě! Od malička, říkáte? A když trénujete od malička, patrně dokážete říct, zda jste se díky školním tréninkům někam posunul? Přijdete si na dobré úrovni, co se týče famfrpálu? Jo. Od malička! Jsem lítal snad ještě dříve, než jsem uměl pořádně chodit. Určitě jsem se posunul. Trénoval jsem častěji, už to nebylo jenom jako nějaká přátelská hra s příbuznejma. A... Uhm. By měli říct spíše vostatní. Ah, myslíte, že se nedokážete sám zhodnotit? Ah. Ne. Tak jsem to rozhodně nemyslel. Jenom... Táta říká, že by se člověk neměl sám moc chválit. Že to potom ztrácí ten význam. Protože... Pak si člověk může nevymýšlet co chce. Ale... za mě odpovídají moje činy. Jestli chcete vidět, jak na dobré úrovni jsem, zkuste se spíše podívat spíše na naše tréninky. Člověk by se neměl sám vychvalovat. Ztrácí to pak význam. To je velice moudré! A měl jste pocit, že vám něco jako je teď toto místo, ve škole chybí, abyste se posunul dál? Jo. Jo, asi jo. Mě vždycky mrzelo, že tady nic takového není. Takže jste s tělocvičnou spokojen? Jo. Co jsem zatím viděl, se mi líbilo moc. Bych tady byl klidně vod rána do večera, kdyby to šlo. Možná nějakej bazén by se hodil. Protože ne všichni mají povolení plavat v jezeře. Pak musíte dávat bacha. Bazén? To by bylo vaše další přání na školu, kdybyste mohl vedení říct, jakým směrem se má dále ubírat? No. Jo. Nebo prostě něco na plavání. Protože co má takovej chudák student dělat, když nemá povolení plavat v jezeře? Prostě musí plavat na tajňáka. A obávat se, jestli ho někdo nenačape. To ani nemluvím o těch potvorách, co tam žijou. No... Já jsem jinak spokojenej. Jenom možná bez nějakých profesorů by to tady mohlo bejt klidnější. To je ale něco jinýho zase. Možná bych zkrátil prázdniny trochu. A vy nechodíte do plaveckého bazénu v Prasinkách? Zkrátit prázdniny? Prosím? S tím se potkávám poprvé. Uhm. Máme... Nemůžeme chodit do Prasinek jak chceme. Až od třetího ročníku. S povolením. A jenom když jsou vyhlášený. A já jsem teď ve třetím. A... A nemám povolení. A doma to není jednoduché. Ach tak. Takže se ve škole cítíte lépe? Rozhodně. Výborně. Ráda jsem vás poznala, pane Bunny. Poslední zastávkou byl pak samozřejmě muž činu, samotný ředitel. Pane řediteli, pane řediteli? Máte vteřinku? Ráda bych se vás zeptala na hlavní důvod vzniku této místnosti. S první myšlenkou zřídit na školních pozemcích tělocvičnu přišla slečna Prise, která se nabídla, že v případě potřeby pomůže škole s organizací a věnuje také finanční příspěvek. Přiznám se, že jsem chvíli přemýšlel, jestli tělocvičnu opravdu nechat postavit, ale nápad byl podpořen mou zástupkyní, která mi poskytla vypracování úkolů, ve kterých si studenti stěžovali na absenci tělesné výchovy a pomůcek ke cvičení. Naznal jsem, že v současné době sice studenti mohou hrát famfrpál, běhat po pozemcích, cvičit pod dozorem kouzelnické souboje, dokonce se účastnit sportovního kroužku, ale veškeré pomůcky si musí shánět sami a místa si musí také hledat sami. Rozhodl jsem tedy, že bude lepší, když budou mít vyhrazené místo, které bude zabezpečené a studenti tam dostanou vše mnohem snáze, aniž by si museli cvičební pomůcky vyloženě vyrábět. Snem mnoha našich studentů je kariéra profesionálního hráče famfrpálu a my chceme studenty v jejich snech podporovat. Z odpovědí, které jsem získala od vašich studentů, jednoduše sálá nadšení. Právě úkoly studenti zmiňovali a i se slečnou Prise jsem hovořila. Na co bych ale chtěla znát odpověď, které se mi nedostalo z jiných úst, má škola s tělocvičnou větší plány? Nebo to snad otevřením a uvedením do provozu skončilo? Poskytli jsme studentům místo pro sportovní zážitky a rozvoj sportovního kroužku, který byl v minulém roce poměrně oblíbený, tím podpoříme sportovního ducha naší školy, vztahy mezi studenty, kteří se budou v tělocvičně stýkat, a snad některým studentům tímto místem dáváme možnost se tzv. vybouřit a nedržet negativní emoce spojené s dospíváním v sobě. Současně se díky tréninku a zlepšení fyzické kondice studentů budeme pokoušet zapojit do některých celosvětových sportovních soutěží. Pokud o to tedy budou mít samotní studenti zájem. Tyto soutěže by jim mohly poskytnout spoustu nových zážitků a zkušeností využitelných pro budoucí povolání. Také věřím, že naši studenti dokážou hrdě reprezentovat naši školu a umístit se mezi nejlepšími studenty kouzelnických škol. To zní naprosto fantasticky! Zbývá tedy jen popřát štěstí do dalších let a poděkovat za Vaši práci! Děkuji za rozhovor! Prestiže se škola jednoduše drží zuby i nehty. Nejenže naší budoucnosti dává, co potřebuje a žádá, dětem naslouchá a plní přání, ale myslí i na jejich potřeby a nenápadně sleduje i ty nejmenší nutnosti. Jistě se díky tomuto kroku můžeme těšit dalšímu z repertoáru úspěšných zítřků Bradavic. Za Denní věštec, Roberta Coast-Barker
| | |||||